Nechceme předražené mobilní volání

Propad cen mobilních služeb v Polsku není výsledkem zákaznických protestů jako naše vypínání mobilů nebo akcí jako Napiš ČTÚ!. Za výrazným snížením cen mobilního volání v Polsku stojí dlouhodobá práce polského regulátora UKE. Úřad od 8. května 2006 vede Anna Streżyńska. Pro srovnání, Pavel Dvořák byl předsedou rady ČTÚ jmenován 1. dubna 2006. Jsou tedy v úřadu stejně dlouho, ale...

První do očí bijící rozdíl čeká na návštěvníka stránek úřadu. Aby jsme oběma měřili stejným metrem, vybrali jsme si anglickou verzi webu UKE i ČTÚ. UKE na titulní stránce vítá anglicky hovořící návštěvníky, upozorňuje na adresu sídla úřadu včetně úředních hodin a odkazu na mapku. Přidává přehled nejnovějších zpráv a soubor užitečných odkazů. Poslední zpráva v angličtině je z 5. ledna 2012. ČTÚ na titulní straně tiskovou zprávou definuje úřední jazyk a linkuje přehled svých mezinárodních aktivit. Poslední zpráva je téměř rok stará, ze 21. ledna 2011. Všímavého čtenáře zarazí i způsob, jak jsou sdělení formulována. Zatím co Poláci používají jednoduché a srozumitelné věty, z textů ČTÚ doslova kape úředničina - sdělení je nesrozumitelné a v 5 odstavcích z 8 je odkazováno na pro cizince neznámé české zákony. Stránku uzavírají fotografie členů rady ČTÚ. Podstatné informace ale chybí.

Polský UKE má strategii regulace!
Největší peckou polských stránek je ale následující odkaz přímo z titulní strany: Regulatory Strategy 2008-2010. A je to velmi zajímavé čtení! Zde jsou jednotlivé kapitoly strategie. Ty texty jsou natolik jednoduché, že nepotřebují překlad.

1. Stimulating competition
2. Consumer protection
3. Development of new products and technologies
4. Reducing prices
5. Wider physical availability of services through stimulation of infrastructural investment
6. Promoting Poland as an "investor-friendly" country

Poláci svou regulační strategii plní!
Například: úřad pod vedením Anny Streżyńské 30. května 2011 skokově snížil terminační poplatky (MTR) o 42% na 0,0966 PLN (0,56 Kč). Současně však úřad s některými operátory vyjednal pomalejší snižování terminačních poplatků výměnou za investice do rozvoje sítí v  řídce obydlených oblastech. Výsledkem byly asymetrické terminační  poplatky, silně kritizované především ERA (dnes T-Mobile).

Jakkoli kritizované, zákazníkům to nese kýžené snížení cen. Viz. naše zprávy: V Polsku se ceny zlomily a MMS za zlomek českých cen.

Poznámka: Odpůrcům asymetrických řešení je třeba připomenout, že asymetrické terminační  poplatky byly v minulosti s úspěchem použity regulátory při vstupu nových operátorů na trhy v Rakousku i Velké Británii. Polský případ asymetrie terminačních poplatků je novátorský v tom, že UKE tímto způsobem stimuluje investice do málo osídlených oblastí.

A jakou strategii má ČTÚ?
Je logické se ptát, jakou regulační strategii má Český telekomunikační úřad vedený Pavlem Dvořákem. Odpovědět lze jedním slovem: žádnou.

Pod vedením Pavla Dvořáka úřad v roce 2006 prohlásil bývalý trh číslo 15 - Originace volání (ano, má to i dlouhý a naprosto nesrozumitelný název) za plně konkurenční a regulační trh i přes mnohé protesty odborné veřejnosti zrušil.

V roce 2009 úřad zcela bezdůvodně a bez dalších podmínek "rozdal" stávajícím operátorům zbývající frekvence v pásmu 900 MHz. Pásmo je tak zcela obsazené 3 subjekty, přestože v mnoha zemích EU se do stejného pásma vejdou 4 operátoři.

Od nástupu Pavla Dvořáka do funkce předsedy rady ČTÚ úřad nečinně přihlíží marným pokusům o dohodu mezi zájemci o provozování virtuálního operátora s oligopolní trojkou. Stejně tak nečinné je přihlížení propadu investic do sítí a s tím související zaostávání především ve výstavbě sítí UMTS. O neplnění §4 Zákona o elektronických komunikacích a zcela nedostatečné ochraně uživatelů ani nemluvě.

Za svůj úspěch ČTÚ považuje výrazné snížení cen terminačních poplatků. K úspěchu však má tento krok daleko. Především ke snižování terminačních poplatků dotlačila ČTÚ silná kritika EK. V roce 2009 tak byl stanoven plán postupného snižování. Jeho výsledkem v roce 2012 je cena, která byla v roce 2008 průměrem terminačních poplatků v zemích EU! Opět tedy zaostáváme! A plány na další snížení terminačních poplatků jsou v nedohlednu! Úřad ale není schopen dosáhnout toho nejpodstatnějšího. Snížení terminačních poplatků oligopolní operátoři ve shodně odmítli promítnout do snížení cen za volání.

Důsledky nečinnosti ČTÚ známe a platíme všichni. Pouhý pokles provozní marže z pohádkových 50% na velmi solidních 35% by nám všem každoročně ušetřil 18 mld. Kč !!!